Jiste znáte film Woodyho Allena (mimochodem\r\nvelmi vtipný) Všechno, co jste kdy chteli vedet\r\no sexu (ale báli jste se zeptat). Doba od té doby\r\npokrocila, a tak dnes už o sexu vedí všichni\r\nvšechno. O Bohu však jako by nevedel skoro\r\nnikdo nic, ví se akorát, že to možná je, nebo\r\ntak neco. Teolog Karl Rahner vyjádril dnes již\r\notrepanou, ale pravdivou myšlenku: to, co si\r\n60 až 80 % lidí predstavuje pod pojmem Buh,\r\ndíky Bohu neexistuje! Ackoli jsem odmalicka\r\nkrestanem, patril jsem vždycky tak nejak i do tech\r\nosmdesáti procent. Vedle skutecne živého\r\nBoha jsem mel spoustu model, které me nemohly\r\nuzdravit – neexistovaly totiž. A tak jsem casto trpel\r\nvnitrními zraneními, neodpuštením, strachem,\r\nco reknou druzí lidé, obavami z budoucnosti.\r\nSnažil jsem se mít lásku k druhým, to ano,\r\nale láska k sobe mi ponekud chybela. Poznal jsem\r\nvšak osvobození, milosrdenství, pokoj, lásku\r\na radost. A hodlám je prinést i vám. Žádná velká\r\nfilozofie, jen strípky, co jsem posbíral cestou. \r\nCasto jsem narážel na plno predsudku,\r\nomylu i evidentních nepravd, neprijetí, a to\r\ni u mimorádne inteligentních a vzdelaných lidí.\r\nPtal jsem se sám sebe: co je špatne? Proc lidé\r\nnemohou verit? Proc odmítají zprávu, jež by mela\r\nprinášet radost? Uvedomoval jsem si, že chyba\r\nnení v obsahu, ale forme. Pochopil jsem, že se\r\nmusíme vrátit do stredoveku, k jednoduchému\r\njazyku Vyznání. Pomocí strucných prirovnání\r\nze života, literatury, filmu ci filozofie jsem se tedy\r\npokusil podat jakousi duchovní abecedu.
